13. února 2007 mi kamarád Pavel Pražák ukázal cestu z Mendláku na Žluťák
Je s podivem, že jsem tu stezku neznal, ač jsem tudy kolem jako student šel nesčetněkrát. Byl jsem uchvácený tím pohledem, přesně to pro mě Brno znamená:
všudypřítomný klid a pohoda, zeleň tam, kde byste ji nečekali, krásné věže chrámů a pohled do dáli, tam k Vídni, a dál..až k Africe. Škoda, že na fotkách z mobilu není vidět lépe ten obzor, kde se rýsují kopečky na hranicích, za Pálavou, vnímám to vždycky moc silně, zvlášť na nějakém návrší...
Ten samý den jsme pak s naší um.skupinou Punkwa vyrazili do Rudice
Punkwa se nedávno rozrostla z šesti na osm chlapů, je nás teď už fakt mrtě hafo, abych se vyjádřil jasně. (Fuj.)
Náhodou jsem to byl já, koho napadlo oslovit pana doktora Václava Cílka, aby nám dělal kurátora na projekt do Galerie FaVU. Pan doktor Cílek je bezvadnej, souhlasil, i když toho má strašně moc a my jsme pak byli všichni nadšený z naší první schůzky,
kdy se ukázalo, že to byl dobrý nápad. Líbil se nám jeho návrh, abychom udělali nějaké malby přírodními pigmenty, které se navíc nacházejí v oblasti
pro nás velmi důležitou - v Moravském krasu, kde se nachází i podzemní říčka Punkwa, nedaleko Brna, kde jsme to dali do kupy, resp. kde jsme byli dáni do kupy - atelieru Martina Mainera na FaVU.
Zde je pár fotek z opuštěného lomu za Rudicí, kde jsme nalezli nádherné hlíny, hned vedle sebe okrovou, bílou, červenou i fialovou.
Lom se sice už zřejmě průmyslově nevyužívá, ale tak docela opuštěný není. Záhy po našem příchodu do martické krajiny se objevili dva mladíci ve vojenském oblečení a že si tu hrají na vojáky a prý mají po okolí položeny výbušniny a neradi by, abychom přišli k úrazu.
Tak nás chvíli doprovázeli, volali si vysílačkama a při tom třímali nějaký airsofťácký kvéry.
Bylo po dešti a půda byla náležitě rozmoklá, bořili jsme se místy až nad kotníky. Nakonec jsme dovezli opravdu dost kvalitních vzorků, které vysušíme, přesijeme, možná umeleme, smísíme s vhodným pojidlem (já použiju makový olej s trochou damarové pryskyřice) a některé před tím vypálíme.
Výsledné malby najdete určitě v některém z příštích článků zde na těchto stránkách a na stránkách Punkwy.
Drobná aktualizace (22.3.2007): zde je několik 3gp videoklipů natočených mobilem, které zachycují mísení proschlých a přesátých hlín s makovým olejem. Ten sice schne pomaleji než olej lněný, což spraví trocha damarové pryskyřice a terpentýnu, ale zase má tu výhodu,
že je méně žlutý a autentická barva pigmentu, která je pro mě v tomto případě důležitá, tak zůstane lépe zachována. Videa přehrajete pomocí QuickTime Playeru ale lepší je starý dobrý Irfanview, na Linuxu pak třeba Kaffeine nebo VLC Media Player.
Aktualizace (16.1.2009): Do Rudice jsme se vypravili od té doby ještě jednou. Na výstavě "Smečka netopýrů" v Galerii města Blanska, na jejíž vernisáži 10. ledna 2009 jsme spolu s Lukášem Karbusem přešli (suchou nohou) ze skupiny Punkwa do Svitavy,
jsem maloval přírodními pigmenty, ovšem pojenými jen vodou (obrazy "Paní" a "Střechu z pole").
Lukáš Hladík jimi před časem namaloval vynikající bakalářskou práci, rovněž bez pojidla. Na zahradě jsem nechal plátno s hlinkami z Rudice k vůli povětrnosti.
